ISKM48 Service design workshop

Cílem předmětu bylo vyzkoušet si první polovinu dvojitého diamantu na reálných projektech. Naše skupina dostala za úkol zpracovat téma Wellbeingu studentů KISKU.

Designový proces a výběr metod

Metody ve fázi objevování

V úvodní fázi jsme nakročily do designérské sebereflexe. Ano, pouze nakročily. Zvědomovaly a sdílely jsme sice své názory a postoje ohledně tématu, nešly jsme však už do hloubky, kdy bychom se snažily prozkoumat původ svých přesvědčení a zkusily se jich zbavit. Naše přesvědčení se tematicky týkala především jednotlivých aktérů a dosavadního pojetí podpory wellbeingu ze strany KISKu, fakulty a univerzity.

Ve výzkumu od stolu jsme se dívaly na koncept wellbeingu u vysokoškolských studentů a možností jejich podpory. Jako jeden z existujících modelů a na základě nich vytvořených nástrojů by byla škoda nezmínit českou stopu – výzkum a výstupy Jany Kočí, byť jsme jej nakonec nepoužily.

Zároveň wellbeing na KISKu není opomíjené téma a věnovaly se mu už jiní studující ve svých projektech a diplomových pracích. V loňském roce obhájila Diana Huslíková diplomovou práci zaměřenou na důvody předčasných odchodů ze studia na KISKu.

Z rozhovoru se zadavatelem nám vyplývalo, že se potkáváme s hodně komplexním tématem. Že zadavatel má silnou motivaci wellbeing vyhodnocovat a případně řešit, zároveň má velké množství otázek a hypotéz, které nezvládneme pokrýt. Těžko jsme se dobraly ke zúžení na 4 výzkumné otázky, což se dále ukazovalo stále jako příliš:

1. Jaký je aktuální stav wellbeingu studentů KISKu? (Pozn.: především, ale nejen v kontextu události na FF UK)​
2. Co je důvodem odchodu magisterských studentů, kteří původně nejsou z KISKu?
3. Jak vytvořit co nejdostupnější cesty nebo nástroje, kterými mohou studenti dát najevo jejich wellbeing? (Pozn.: KISK se rozrostl, dříve si zadavatel mohl udržovat kontakt s aktuálním stavem prostřednictvím osobní komunikace, to nyní není reálné.)
4. Jak může katedra podporovat pozitivní faktory wellbeingu a řešit ty negativní?

Pro sběr dat jsme přemýšlely o rozhovorech či focus group. Při zvažování focus group se nám nepodařilo shodnout na předpokladu, zda vzhledem k citlivému tématu by bylo obtížnější pro respondenty mluvit před skupinou než pouze s výzkumníkem, nebo zda by naopak skupinové dynamika, sdílená zkušenost, otevřenost a sdílení podpořila. Výběr tedy padl na polostrukturované hloubkové rozhovory. Pravděpodobně největší výzvou při tvorbě scénáře pro rozhovory bylo navržení otázek a podnětů, které by nám umožnily získat data pro zodpovězení třetí výzkumné otázky (možnosti monitoringu aktuálního stavu wellbeingu studenstva).

Zvažovaly jsme smíšený design výzkumu, tedy po zjištění pozitivních a negativních faktorů wellbeingu, bariér a dostupnosti i ověřit, pro jaký podíl lidí tyto jevy platí. Opět jsme k tomu nepřikročily především z důvodů časových.

Metody ve fázi definování

Po dokončení tematické analýzy se mimo jiné objevovaly poměrně konkrétní potřeby a žádosti. Jako jedna z vhodných metod pro předání našich zjištění nám tedy poměrně přirozeně vyplynula volba User stories (Jako [typ uživatele*ky], chci [nějakou akci nebo funkci], abych [dosáhl nějakého cíle]). Dále jsme chtěly své poznatky formulovat do vhledů. Byla to pro nás asi nejobtížnější část při zpracovávání výstupů, a i přes snahu se nám nepodařilo vhledy přinést správně. Během závěrečné prezentace na předmětu jsme dostaly zpětnou vazbu, že v této části je už příliš naší interpretace.

Spolupráce v týmu

V rámci týmu jsme se scházely poměrně pravidelně a jelikož jsme neměly pevně stanovené nějaké konkrétní role, práci jsme si rozdělovaly většinou na zmíněných setkáních podle preferencí a časových možností každého.

Většinou jsme komunikovaly prostřednictvím skupiny na Messengeru, kde jsme řešily všechno možné – od domlouvání rozhovorů s respondenty až po plánování schůzek. Používaly jsme také kanál Microsoft Teams pro komunikaci s mentorem. Přehled všech úkolů, které bylo potřeba udělat nebo byly už hotové, jsme ukládaly na Trello.

Velkou část úkolů jsme dělaly společně, většinou na schůzkách. Patřilo k tomu například stanovení cílů, sestavování otázek pro rozhovory, kódování rozhovorů v Miro a tvorba závěrečné prezentace. Všechny jsme se také prostřídaly u samotných rozhovorů, ať to bylo jejich vedení nebo přepis.

Spolupráce by se celkově dala označit za poměrně zdařilou, jelikož většinovou práci se nám podařilo dělat společně a pouze dílčí úkoly byly dělány samostatně. Problematičtější bylo domlouvání termínů mezi sebou nebo přímo s mentorem, jelikož v čtyřčlenném týmu jsme měly omezenější časové možnosti a nebylo vždy jednoduché se sejít.

Celkově jsme rády za zkušenost, příště bychom chtěly více zapracovat na komunikaci a lépe si plánovat úkoly s ohledem na časovou dotaci. Věříme, že v budoucnu bychom to zvládly ještě lépe.

Zapojení aktérů

Na začátku našeho výzkumu jsme kontaktovaly zadavatele práce, kterým byl vedoucí katedry Petr Škyřík, který byl ochotný se s námi sejít a probrat záměry designového výzkumu.

Dozvěděly jsme se, že zadavatel neví, jak je na tom wellbeing u studentů KISKu, ale domnívá se, že by mohl být ovlivněn událostmi na Filozofické fakultě Karlovy Univerzity. Jeho obavy vycházely také ze zpráv, které mu psali studenti do emailů ohledně studia a trápilo ho také velké množství odcházejících studentů z KISKu v porovnání s ostatními obory. Obavy měl také o vyučující a převážně magisterské studenty, u kterých nemá takový přehled, jak by se mohli cítit.

Tento rozhovor nám velmi pomohl definovat si výzkumné otázky a celkový rámec. Se zadavatelem jsme byly v kontaktu i průběžně, mimo jiné jsme si s ním ověřovaly souhlas se zúžením cílové skupiny na magisterské studenty. Z předaných informací jsme vycházely po celou dobu našeho výzkumu a snažily se co nejlépe odpovědět na otázky od zadavatele.

Výstupy

Následující zjištění vycházejí z našeho výzkumu zaměřeného na wellbeing studentů KISKU. Tento výzkum jsme realizovaly s cílem lépe pochopit potřeby a přání studentů a identifikovat oblasti, které ovlivňují jejich studijní zkušenosti a pocit pohody. Výsledky jsou také rozpracovanými informacemi z našich User stories, které reflektují specifické situace a požadavky studentů KISKU.

Za prvé, studenti KISKU chtějí, aby vyučující dávali jasné, srozumitelné a včasné informace. Konkrétně chtějí, aby všechny důležité informace byly k dispozici nejlépe na začátku semestru a nebyly měněny v jeho průběhu.

Dalším významným zjištěním bylo, že studenti, kteří přicházejí do KISKU v jarním semestru, se často cítí izolovaní a mimo kolektiv. Tito studenti by si přáli, aby vyučující a stávající studenti brali ohled na to, že jsou na katedře noví a pomohli jim cítit se jako součást kolektivu. Z toho plyne potřeba integrovat nové studenty do komunitních aktivit a zajistit, aby se necítili opomíjeni.

Podobně magisterští studenti, kteří přicházejí z jiných institucí, vyjádřili potřebu aktivit zaměřených na propojení původních a nových KISKařů. Tyto aktivity by jim pomohly rychleji se začlenit a cítit se součástí komunity, pokud o to stojí.

Dalším zjištěním je, že studenti KISKU by si přáli mít všechny komunikační kanály dostupné přehledně na jednom místě. Současná roztříštěnost komunikačních kanálů způsobuje zmatek. Naši respondenti převážně chválili jako dobrý zdroj informací pravidelné newslettery od vedoucího katedry Petra Škyříka.

Další důležitý aspekt je včasná reakce vyučujících na emaily a zadávání hodnocení do ISU. Tato potřeba vychází z touhy prožívat méně stresu a úzkosti ohledně toho, zda úspěšně ukončí semestr. Včasná zpětná vazba a jasná komunikace o hodnocení jsou pro ně klíčové.

Celkově náš výzkum pro lepší wellbeing odhalil potřebu zlepšení komunikace, stabilitu a předvídatelnost informací, a lepší integraci nových studentů do komunity KISKU. KISK se navíc podle našich respondentů prezentuje jako slučitelný se zaměstnáním. Studium je ale nakonec náročnější, než čekali – s vysokým objemem povinností během semestru i ve zkouškovém období – což činí kombinovatelnost se zaměstnáním obtížnou. Wellbeing studentů tedy obecně zhoršuje časová náročnost studia a nepřesné informace v předmětech. Zlepšuje jej poté vstřícnost vyučujících (na KISKu se vše vyřeší, učitelé vás nechtějí záměrně potopit), dobrý vibe a komunita katedry.

Zhodnocení projektu

Práce na projektu byla pro náš tým časově náročná a někdy bylo těžké se domluvit na společné schůzce. Pokud bychom mohly příště udělat něco jinak, tak time management by byl na prvním místě. Dále jsme si mohly na úvod rozdělit role, aby bylo zřejmé, kdo na čem pracuje. Tyto role mohly být například: koordinátor, komunikátor, hlavní výzkumník.

V rámci konkrétních kroků na projektu bychom příště nevolily metodu sněhové koule na sběr respondentů, to z toho důvodu, že nám respondenti pak připadali homogenní. Pro příště bychom se obrátily na někoho z KISKové infrastruktury a požádaly jej o oslovení respondentů prostřednictvím školního emailu.

Naši cílovou skupinu jsme si musely zúžit na studenty magisterského studia, což byl určitě dobrý krok. Pokud bychom se soustředily na všechny studenty Kisku, měly bychom příliš široký záběr a nedokázaly dojít k příliš relevantním výsledkům.

Metoda rozhovorů byla podle nás dobře zvolená. Díky hloubkovým rozhovorům jsme se dostaly k negativům a poodkryly možné problémy. Tato část nám zabrala poměrně dost času, příště bychom se do fáze kódování rozhovorů a vybíraní metod na zhodnocení výsledků pustily dříve. Celkově se nám však rozhovory osvědčily.

Dobře zvolená byla i práce v Miru, přestože jsme v tomto programu pracovaly poprvé, ve výsledku se nám právě zde podařilo rozhovory nakódovat a tematicky roztřídit.

Pokud jde o metody, příště bychom si rády vyzkoušely více metod, například Persony nebo Empatickou mapu.

Celkově je náš tým rád, že i přes komplexitu zadání se nám podařilo dojít k relevantním výsledkům. Práce na projektu nám přinesla nové zkušenosti a byla praktická a obohacující. Za tuto zkušenost jsme rády a věříme, že nové znalosti a zkušenosti brzy uplatníme.